První zprávy o vybírání cla v našem kraji pocházejí z již z 11. století. Ve falzu zakládací listiny rajhradského kláštera , které se hlásí k roku 1048 se praví, že kníže Břetislav daroval tomuto klášteru desátek a clo, které se vybíralo na řece Olšavě. Tam, v místě kde byl brod přes řeku, se scházely obchodní cesty z Uher. Roku 1222 byla tato celnice přeložena do Kunovic.

První zprávy ze Strání se však týkají vybírání mýta. Jeden z místních názvů tratí – Jablonica vznikl sice z latinského gabellum – celnice, lze však předpokládat, že se zde vybíralo zpočátku pouze mýto. Několik informací o vybírání mýta máme z období kdy Strání patřilo pánům z Vojslavic (1446 – 1500). Čeněk z Žeravic (majitel Bánova) žaloval na Václava z Vojslavic, že jeho lidé nahánějí všechny, aby šli přes Strání a ne cestou na Bánov. Tím panu ze Žeravic vznikala škoda, neboť tak přicházel o poplatky z mýta.

Další spor vznikl s měšťany z Uh. Brodu, kteří si stěžovali nejvyššímu hejtmanu moravskému Ctiboru Tovačovskému, že musí platit mýto dvakrát za den, vracejí li se týž den z Uher. Soud byl rozhodnut v jejich prospěch. „ Ktož s vozem tudy jede buďto do Uher nebo z Uher sem, ten každýkoli, že by jednoho dne tam i zase jel, není povinen než jedno mýto spraviti.“

Když roku 1502 nechal zapsat Jan z Kunovic celé panství své manželce Barboře z Proskova, uvádí se ve výčtu „ … i s mýtem stránským…“

Ve středověku uděloval panovník výsadu vybírat clo a mýto šlechticům nebo klášerům. Později - především po nástupu Habsburků na trůn docházelo ke snahám o sjednocení cel a jejich soustředění do rukou panovníka. Ten se nechtěl připravit o značný finanční výnos s výběru cla. Měl rovněž zájem na jeho jednotnosti, neboť celní chaos příliš neprospíval ani obchodu.

Celní organizace byla dobudována na začátku 17. století. Roku 1608 vyšla instrukce pro celní výběrčí a kontrolory. Podle této instrukce musí celní zaměstnanci vést podrobnou evidenci veškerého proclívaného zboží a také osob které toto zboží převáží. Peníze se ukládaly do velkých dřevěných truhlic, ke kterým byly dva klíče (výjimkou byly malé celní úřady s jedním zaměstnancem). Roku 1750 byly všechny celnice, solní úřady, ale i ostatní finanční úřady vybaveny rukodělnou železnou truhlou. Tato měla vevnitř pevně připevněnou malou plechovou schránku. Celá truhlice se připevňovala k podlaze pevnými šrouby.

Roku 1663 po vpádech tatarů byla celní organizace na Moravě zcela rozvrácena. Byly zničeny výběrčí stanice v Bánově, Korytné, Bojkovicích a pravděpodobně i ve Strání.

1667 – zákaz dovozu polské soli a proto byl zřízen zbor portášů – nejbližší stanice Březová.

1676 vizitační cesta celního inspektora Jana Jindřicha Hillibrandta Vyměnil celní výběrčí v Boršicích a Suchově a také v Brodě kde vydával falešné doklady. Konkrétně zmiňuje složité postavení výběrčího ve Strání – na hlavní a důležité cestě do Uher uprostřed lesů, kterou ohrožovaly vpády z Uher a také množství lapků. Podle výsledků kontroly však nebylo nutné měnit výběrčího ve Strání, neboť se jednalo o schopného a spolehlivého úředníka. Pro celou oblast přidal dalšího jízdního dozorce Antonín Gutsche – jízdní dozorce dostával jako odměnu při odhalení kontrabandu do ceny 100 zlatých polovinu v případě kontrabandu vyšší hodnoty třetinu.

1701 si pronajal cla na Moravě Jan František ze Suchého za 10 000 zlatých ročně, ale některý rok vybral jen 6000. Výběrčí cla museli do zvláštních knih vše pečlivě zapisovat. Zapisovali i druh mince jakou vybrali.

1731 nový celní řád pro Moravu mimo jiné sjednocoval míry a váhy aby nedocházelo k podvodům ale i nepříjemnostem.

1771 – 1774 vznikl Bankal Cordon nebo i Mauth Cordon na západní hranici říše i na vnitřních hranicích s Uhrami, tzv. bankální či mýtný kordon , který měl bránit nedovolenému vývozu a dovozu zboží. Zde se nejednalo o složku vojenskou, nýbrž fiskální - jakýsi předobraz potomní finanční stráže. Jeho příslušníci (armádní dobrovolníci z kategorie mužstva a poddůstojníků) podléhali celním inspektorátům.
1779 - Militär Cordon
1779 - spojeno do Militär Grenz Cordon
1784 - vedle toho vytvořen banální kordon příslušníci pohraniční dohližitelé ( Grenz – Aufseher )
Vojenský kordon byl několikrát reorganizován a rozšířen, potom postupně rušen 1830 – 1835

1830 - vznik Grenzwache – příslušníci pohraniční myslivci Grenzjäger těm neveleli důstojníci ale pohraniční komisaře Tato pohraniční stráž převzala úkoly vojenského kordonu i pohraničních dohlížitelů
1835 - zřízena důchodková stráž Gefällenwache –fiskální úkoly zaměření dovnitř státu
1842 - spojení Grenzwache a Gefällenwache v jednotnou finanční stráž Finanzwache - podřízen finančním kamerálním úřadům.

Do vojenského kordonu byli zařazováni vojáci z nejbližšího pluku - v případě Strání to byli vojáci 40. pěšího pluku Mittrowsky, který měl doplňovací okres Uherské Hradiště, a byl posádkou v Kroměříži. Ke kordonu byli zařazováni vojáci - invalidé ( podle tehdejšího pohledu vojáci nižší zdravotní klasifikace ).

Záznamy z matriky oddaných a narozených o osobách spojených s kontrolou na hranici (+ číslo domu):

rok	příjmení	jméno	působil jako	číslo popisné
1733	PETRÁŠ	Jan	tricesimator
1759	PESERA	Antonius	tricesimatoris Stranensis
1761	POPELKA	Mikuláš	Satrapa penes oficium revisionis tabaco *
1765	MONTAG	Antonius	tricesimatoris Stranensis
1779	SCHULTZ	Godfridus	tabacarius *
1779	WEIS	Andreas	tabacarius
1779	OREL	Maxmilianus	tabacarius	4
1779	FACTOR	C.	tabacarius	96
1785	de SOKOLOWSKY	Carolus	Ofic contr. (není uvedeno „ve Strání“)
1791	KOVAČ	Georg	inf. reg. Mittrowsky
1796	GÜMEL		cordonist
1797	KHNIN		tabac aufseher *
1797	ODSTRČIL		tabac aufseher
1797	TRUSH		zoll amt
1797	THIEL		tabac oberauf seher *
1798	SKRABANIA		tabak aufseher
1799	MACZAREK	Georg	cordonist
1799	LAUM	Heinrich	cordonist
1800	WEIDNER	Karl	zoll amt
1800	NITZKY	Jan	zoll dreisig amt	86
1805	EICHLER	Josef	tabacaufseher
1805	BŘEZINA	Franz	tabacaufseher	50
1810	LACHMAN	Laurentius	banc controlor	69
1825	SVOBODA	Franz	tabak oberaufseher	68
1828	BUČEK	Vincent	tabacaufseher	67
1829	RESNYK	Jan	gränzaufseher	76
1829	GENISER	Wincent	tabacaufseher	86
1829	KÖNIGSTEIN	Wincent	cordonist
1830	KIPER	Jan	cordonist	106 nebo 126
1830	ROSIK	Johan	grënzaufseher	76
1830	GENISER	Wincent	zoll dreisig amt	86
1831	POLÁŠEK	Martin	inf.reg herzog Nassau**
1831	MÜHLBERGER	Kornelius	dreisigzollamt controlor
1833	SCHNEIDER	Mathias	dreisigamt	69
1834	PICHLER	Nicolas	gesselaufseher	67
1834	PAUL	Wilhelm	k.k. zollamtaufseher	69
1840	VANKEVIČ	Viktor	k.k. granzwach – führer 5. comp.	168
1841	KRAPEK	Josef	granzwach oberjäger	69
1841	BEŠKA	Ernest	k.k. zoll controler	69
1842	DOBROVOLNÝ	Fabián	Granzwachoberjäger	70

*Tabákový monopol byl zaveden v habsburských zemích 1723 a tehdy byli ustanoveni administrátoři,
revisoři a dozorci (Aufseher) tabákového prodeje.

** Vojáci z regimentu hraběte Nassau byli nasazeni jako tzv. cholerový kordon. Měli se pokusit zastavit rozšíření cholery z Uher.

1848 - Vpády maďarských insurgentů (povstalců) na Moravu. Podle zprávy olomouckého časopisu Die neue Zeit vpadlo 24 listopadu 1848 asi 40 maďarských povstalců za vedení důstojníka v pravé poledne u třicátkové celnice do Straní. Konfiskovali zboží a koně u celnice a odvlekli je za hranice. Úředníkovi s erárními penězi podařilo se prchnout do Hradiště. Z Brodu byla vyslána do Strání kompanie myslivců.

Císařským patentem z 1. 10. 1850 stanoveno jednotné celní území celé monarchie
Od června 1850 se neplatilo za živá zvířata
Od srpna 1850 prosty cel a třicátku některé položky ( cihly, kámen, kůže, len, atd. )
Od 1. 7. 1851 zrušeny celní a třicátkové úřady ( na vnitřních hranici monarchie)

Použitá a doporučená literatura:

F. Mainuš a kol., Historie celnictví v ČSSR, Nakladatelství Naše vojsko, Vydání I., 1977
S. Brodesser a kol., Celnictví v Československu – minulost a přítomnost, Nakladatelství Naše vojsko, Vydání I., 1982
P. Macek; L. Uhlíř, Dějiny policie a četnictva I, Praha, Themis, 1997